PRO DESÁTOU VÝHRU DO BUDĚJOVIC! Svátek, po repre pauze, někteří mají druhý den volno, takže ideální čas na výjezd. Tentokráte na jih. Krátce před polednem od nově rostoucího fotbalového svatostánku vyráží zhruba padesátka nadšenců podpořit Dynamo za dalším vítězstvím.

Bus, který spíše připomínal městskou linku, čelí hned náporu tanečních kreací některých účastníků. Majkla s muzikantem zastoupil Matouš, víme že Kláru stále pálí, takže vše v zajetých kolejích. Na jedné z čůracích zastávek na pumpě místní obsluha těžce nesla, že byl pomočený betonový plot. Nakonec vše ale brala s úsměvem a propříště máme čůrat směrem ke kamerám, ať z toho ženský za kasou taky něco mají…

Cesta ubíhala a s předstihem už se blížíme k zimáku. Někdo využívá čas před hokejem k návštěvě Gerbery, jiní popíjejí přímo u arény. Procházíme i nákupním centrem, což překvapuje Sejčeka, který je odhalen a hlasitě odměněn. Naopak dětský koutek je rád a přidává se k bujarému veselí. Pomalu ladíme hlasivky, vyvěsíme vlajky, dres Bludimíry (vždycky s námi) a jde se na věc.

Sektor máme zaplněný do posledního místa, Róža i přes bolest zubu spíkruje s velkým nasazením. Pomáhá tomu i dění na ledě, od začátku máme otěže zápasu ve svých rukou. Skóre pomalu narůstá, což pár hostujících fans nelibě nesou, takže k nám přiletí plechovky, kelímky, mince a někteří jedinci si chtěli popovídat i osobně. Na konci necháme domácí jen trochu čuchnout, ať pro ně není výsledek tak krutý. Při závěrečné děkovačce Frodo s nadhledem odpoví na zoufalý pokřik motoráků díro, díro.

Vítězná jízda nekončí, jede se dál. Klukům poděkujeme u busu za další body a na cestu domů pěkně posvítíme. Vyrážíme chvíli za nima, cesta utíká rychle, řidič se s tím nepáral a před půlnoci dovážíme výhru do Pardubek. Jubilejní sezóna zatím šlape, ale všichni víme, že to nejdůležitější nás teprve čeká…

Ve dvacátým třetím to všechno začalooo…